
Petra Coufalová
Specialista řízení klientského portfolia
Důležitá je domluva a příprava
Věděla jsem, že chci zůstat v kontaktu, abych byla připravená, až bude čas plného návratu.
Klíčové momenty příběhu:
- "Otevřeně jsem ještě před mateřskou mluvili se šéfem a hledali jsme možnosti, jak se zapojit z domova, klidně večer a aniž by na výsledku byl někdo okamžitě závislý."
- "Návrat do práce nebyl skok, ale plynulý proces, na který si postupně mohla zvykat celá rodina."
- "Pomohla praktická příprava - generální úklid před změnou režimu, jídlo v mrazáku, ..."
- "Zůstala jsem v kontaktu celou dobu, připojovala jsem se na Tržiště nebo porady, klidně pasivně, spíše abych věděla, co se děje."
Celý příběh:
Už před odchodem na mateřskou jsem věděla, že se chci k práci vracet postupně. Ale také jsem věděla, že na to musí být vhodné podmínky – časové i obsahové. Proto jsme o tom otevřeně mluvili se šéfem: hledali jsme možnosti, jak najít takovou práci, kde na mě nebude nikdo přímo závislý. Dohodli jsme se ještě před nástupem na mateřskou – a to bylo klíčové.
Začala jsem na malý úvazek, postupně jsme přidávali. Návrat do práce nebyl skok, ale plynulý proces. Velkou roli v tom hrála otevřenost týmu a šéfa. Abyste si to dokázali dobře představit, po prvním cca půl roce doma jsem naskočila zpátky a zvládla jsem cca 30-40hod./měsíčně, pak se to postupně zvyšovalo s tím, jak se měnili potřeby a možnosti malého. Ve 2 letech začal chodit na 2 dopoledne v týdnu do školičky, aklimatizoval se a já jsem po 2,5 letech mohla naskočila na půl-úvazek. A zase jsme postupně navyšovali, nejprve na 80% a cca za další 2 roky na 100%.
Hlídání jsme neměli, rodiče daleko, manžel přes den v práci, ale díky postupnému náběhu nebylo třeba.
Před každým "dnem D", kdy jsem musela změnit režim a více se zapojit do práce mě hodně pomohla praktická příprava. Taková „logistika života“. Udělala jsem si doma generální úklid, navařila jídla do mrazáku, promyslela si, jak bude fungovat péče o dítě. Realita je samozřejmě vždy trochu jiná, ale když má člověk plán, je to snazší.
Zůstala jsem s bankou v kontaktu celou dobu. I když jsem nepracovala naplno, sledovala jsem, co se děje, připojovala se na porady, byla jsem součástí týmu. Když přišel čas vrátit se víc, byla jsem připravená.
Co bych poradila ostatním maminkám? Být aktivní. Mluvit otevřeně o svých potřebách, zůstat v kontaktu s firmou a připravit se na návrat dopředu – nejen pracovně, ale i doma. Pak je návrat mnohem přirozenější a klidnější. A hlavně – jde to zvládnout i bez babiček a hlídání.